Henri Pittier

je pokud se týče data vzniku nejstarším venezuelským národním parkem založeným vládním dekretem z roku 1937, s cílembienvenida chránit přírodní zdroje regionu. Při vzniku dostal název Rancho Grande, avšak později byl na počest jednoho z nevýznamnějších přírodopisců Venezuely přejmenován na Parque Nacional Henri Pittier. Park byl založen vzhledem k masivní těžbě lesa a významné intenzifikaci zemědělství v centrální oblasti země. Právě Henri Pittier byl tím, kdo se Soumrak v NP Henri Pittierzasloužil o jeho vznik neustálým upozorňováním příslušných státních institucí na potřebu trvalé a účinné ochrany přírodních zdrojů. Tento park se svými zhruba 170.000 hektary rozhodně nepatří mezi největší a po mém soudu ani mezi nejkrásnější, nicméně vzhledem k dostupnosti je značně turisticky vytížen. Lze říci, že jde o jakousi Venezuelu v kostce. Najdeme zde tropický les, strmá údolí, řeky, hory, mangrovy, pláže, tak nějak od všeho trochu.

Nepravidelná topografie tvoří strmé svahy a úzká údolí klenoucí se až k severnímu vrcholu Cordillera de la Costa. Jedná se o velmi dynamické horské krajiny a sesuvy půdy se vyskytují pravidelně v oblastech strmých svahů, zejména v období přetrvávajících deštů. Vegetace prochází širokou škálou od tropického lesa, přes pastviny až po pobřežní křoviny a mangrovy. Narazíme také na suchý a suchý opadavý les, nevelké savany a jehličnaté lesy ve výškách nad 1000 m.to není rosa...

lesní partei parkuFlóře vévodí palmy Macanilla, najdeme orchideje a i několik zástupců masožravých bromelií. Ve vyšších výškách jsou charakteristické palmy Majaguas a Gyranthera caribensis.

Dokumentováno je 520 druhů ptáků, které představují přibližně 42% z druhů vyskytujících se ve Venezuele, přičemž nejméně 22 druhů  je endemických nebo patří mezi ohrožené druhy, jako například  Pauxi pauxi. Endemická vodní myš (Ichtyomys pittieri) nese jméno svého objevitele Henry Pittiera. Běžný je jaguár, puma, ocelot, opice Alouatta seniculus, tapír a lasice (Eira barbara).

Přímé spojení do parku najdete na meziměstských autobusových terminálech z měst Maracay, Mariara, San Joaquin, Choroní, Uraca, Chuao, Cata, Cuyagua, Cumboto a Ocumare. V pohled z hranice parkuparku se nachází síť silnic a cest park protínají stovky, snad i tisíce potokůpo které vás provezou cestovou nejlépe z města Maracay, kde si přímo na autobusovém terminálu můžete domluvit výlet. Návštěvní hodiny parku jsou od 7.00 do 17.00 pro individuální návštěvníky. Upozorňuji, že v parku je zakázáno přenocovat a vzhledem k vytíženosti parku je také značně problematické obdržet povolení k vícedennímu kempování. Jsem rovněž toho názoru, že to nemá příliš smysl. Pro ty co by chtěli něco takového uskutečnit dodávám, že s menším úplatkem úředníkům pravděpodobně obdržíte povolení ke kempování. Protože s tím nesouhlasím, nechci se na tom nikterak podílet a odmítám tímto vyřizovat povolení pro tento národní park. Respektujte vymezené oblasti,  a pokud se pustíte do kempování určitě nezapalujte oheň. V parku velmi často patroluje Národní Garda, která si s největší pravděpodobností úplatek nevezme a odvozem na stanici spojenou s nabídkou ubytování vám výrazně zasáhne do plánů.