Parima-Tapirapecó

byl v první řadě vytvořen za účelem ochrany nerušeného života původních zdejších obyvatel, indiánského kmene Yorinoco, v pozadí Cerro Tucuyanomami, avšak neméně důležitou funkcí je ochrana světově třetího největšího celistvého území tropického děštného pralesa „Alto Orinoco-Casiquiare . Je největším národním parkem Venezuely a pátým na světě, nalezneme zde nádherné peřeje Guaharibo, „zelenou poušť “ Sierra Parima, Tepuy Mawedi s vodopádem Velo de  horní Orinoco v místech kde opouští národní park Parima TapirapecóNovia, řeku Maturacá, petroglyfy v peřejích Arata na řece Ocamo, soustavu říčních ramen a soutěsek Iyëwei.Parima Tapirapecó …“ Země Yanomami “ … Na tomto územížijí nikdy nepokoření Yanomami od nepaměti. Bojovníci, lovci, kouzelníci a šamani. Odhaduje se, že asi jen 0,5 procenta populace tohoto pralesního lidu žije mimo hranice parku, kde najdeme 162 osad o celkovém počtu asi 15.000 obyvatel.

Nížinná planina Casiquiare leží západně a jižně od řeky Orinoko má průměrnou nadmořskou výšku do 200 metrů a z ní vstup do jeskyně na Mawedi Tepuyvybíhající Guayanský zlom charakteristický náhorními plošinami a stolovými horami Tepui nese jméno​​ Serrania de Parima kde v samém srdci území Yanomami na Cerro Delgado Chalbaud ve výšce 1047 metrů pramení řeka Orinoco, třetí nejvodnatější řeka světa, tepuy mawedijejíž povodí obsáhne dvě třetiny venezuelského území. Kromě Orinoco jsou součástí vodní sítě tohoto parku i řeky Ocamo, Matacuni, Matapire a Mavaca. Teploty se pohybují mezi 10°C v noci a 28°C ve dne, hory vystoupají až do výšky 3040 metrů, plocha parku je 3 420 000 hekatrů.

/ Na tomto místě si dovolím poznámku. Nepodařilo se mi nalézt žádnou seriózní informaci ohledně propojení Rio Orinoco, Rio Negro a Rio Amazonas, Yanomami z Aramankhi-Terimožná jsem byl jen líný opravdu hledat, nicméně podle GPS jsem skutečně doplul na člunu z Orinoka přímo do Amazonky./

Vegetace je tvořena tropickým deštným lesem složeným až ze tří vrstev. Některé oblasti jsou pravidelně zaplavovány. Dominují druhy Inga edulis Cerro ChalbauldGuamo, liany Cecropia Yagrumo sciadophylla, Acaranda capaia, palmy Mauritia flexulosa Moriche, Sheelea coroba macrolepis, Jessenia bataua, ořešáky kešu, para ořechy Bertholletia excelsa, houby Clathropis macrocarpa Micrandra rosii. Má bohatou a různorodou endemickou flórou. Výzkumy v oblasti vykazujívelké množství neznámých nových rodů a druhů, ačkoli jejich přesný soupis zatím neexistuje.

Pokud se týče živočichů až dodnes neexistuje žádný seriózní vědecký výzkum. Aotus-trivigatus noční opicePodle polohy parku můžeme předpokládat že druhová skladba je podobná jako v okolních parcích, například Duida – Marahuaca.. Mezi savci byly hlášeny druhy jako puma americká, jaguár Panthera onca, tapír Tapirus terrestris,opice Alouatta seniculus, Ateles belzebuth, Saimiri sciureus, noční opice Aotus trivirgatus, vzácný druh opice Cacajao chucuto melanocephalus.

Ptactvo je reprezentováno horským kohoutem Tinamu, Partridge guyanensis Odonthoporus, Nothocrax urumutum, tukan Ramphastos tucanus piapoco a Pteroglosus tilingo pluricinctus. Samozřejmě jsou přítomné veškeré druhy amazonských papoušků.

Mezi plazy je to anakonda Eunectes murinus, všechny druhy hroznýšů a kajman Crocodylus intermedius. Najdeme soubor všemožných pavouků z nichž dokáži pojmenovat snad jen tarantuli, divoké včely a obrovská mraveniště.


Pokud se až sem dosada Yanomami na úpatí tepuy Mawediostal některý z milovníků kryptozoologie, čtenář knih jako například Kurupira – Zlověstné tajemství a nejrůznějších článků na toto téma, které se rády ohánějí právě touto odlehlou oblastí stolových hor, kombinujíc seriál Akta X se Ztraceným světem A.C. Doyla. rád bych mu sdělil, že do národního parku Parima Tapirapecó není a nikdy nebyl vyhlášen zákaz vstupu, že jméno stolové hory Kurupira či Curupira je ve Venezuele stejně jako v Brazilii neznámé a podle mapky ze zmíněné  knihy a netových článků, že pokud nejde o čirou fikci, jedná se o stolovou horu tepuy Mawedi na kterou Yanomami pravidelně vystupují, považují ji za posvátnou a protože je, tam kde žijí, nezajímají naše peníze, nejsou ochotni ukázat cestu každému kdo by si tam chtěl jen tak vylézt. Název Curupira je znám pouze a jen jako Sierra Curupira což je lehce zvlněná oblast stoupající asi do nadmořské výšky 1000 metrů, jihozápadně od pramenů řeky Orinoco a jde o jednu z oblastí parku Parima Tapirapecó. Cerro Delgado Chalbaud na které pramení Orinoco a o které se také spekuluje jako o možné Curupira je přístupný celkem bezproblémově i bez horolezeckého vybavení. Pokud se týče kmene Waika, pak ten je také neznámým pojmem, jde zřejmě o zkomoleninu jména náčelníka Guaicaipuro, kterému se snad jménem waikai přezdívalo. Alespoň podle některých historických pramenů, protože jde o postavu jednoho z vůdců indiánského odboje proti koloniální španělské moci. Pokud jsem měl možnost hovořit s misionáři z Aramankhi-Teri, což je nejbližší nedomorodé obyvatelstvo, nikdo neví nic o armádě hlídající stolovou horu a mluvit ať ve Venezuele či v Brazilii o přítomnosti armády americké je už vyloženě legrační.


Pro ostatní, kteří by chtěli poznat skutečnou, o nic méně dech beroucí realitu tohoto parku a nasát atmosféru opravdového “Ztraceného světa“, nabízím minimálně sedmidenní výlet a upozorňuji předem, že objednat ho je nutné alespoň dva měsíce předem. Informace na treky@venezuelanadlani.cz